Počátky kopané v Hněvotíně

Vznik Sokola v Hněvotíně se datuje ke dni 9. prosince 1934, kdy zahájil činnost spolek pod názvem TJ Sokol Hněvotín. Rekreační kopaná v Hněvotíně se hrála již před druhou světovou válkou. Hrávalo se navečer, po práci, obyčejně o 7-8 hráčích podle toho, kolik se sešlo. Hrávalo se před hasičskou zbrojnicí, tzv, Rajčudů. Branky byly z chmelovic a přímo na plotě. Skoro uprostřed stál vysoký sušák na hadice. Po skončení války nastala touha členů Sokola založit řádnou kopanou v Hněvotíně. První hřiště, které bylo uzpraveno pro kopanou, bylo u potoka za Onderkovými, stávající plocha byla rozšířena i o bývalý výběh pro dobytek. Šatny v té době nebyly a převlékalo se u Tulpů. Velké potíže byly se sousedy hřiště, to když v zahradě končívaly zakopnuté míče. Již v roce 1946 bylo zorganizováno několik přátelských utkání s Těšeticemi, Vojnicemi, Náměští a Olšanami. Na podzim roku 1950 byla svolána schůze a založen oddíl kopané pod Sokolem. Prvním předsedou byl Josef Komínek.

Mistrovská utkání se začala hrát na jaře 1951. První zápas nevyšel, Hněvotín prohrál s Náměští 3:12. Sezona však skončila dobře, mužstvo se umístilo v horní polovině tabulky. První mistrovské góly vstřelili Karel Kabát, Alois Valenta a Radek Tulpa. V tomto roce se začalo s výstavbou nového hřiště po levé straně u výjezdu na Topolany, kde je hřiště umístěno i nyní.

V roce 1952 vstoupilo mužstvo do soutěže s posilami a na výsledcích to bylo znát, zejména co se týče vstřelených gólů – Hněvotín-N.Sady 8:3, Dolany-Hněvotín 1:5 a první podzimní utkání Hněvotín-Nemilany 5:3. Za celý podzim mužstvo ztratilo jen 3 body a to za remízu v Dolanech a prohrou s MŽ Olomouc – tento západ nebyl dohrán, mužstvo Hněvotína odešlo ze hřiště. Tento rok byl zakládajícím rokem našich žáků.

Rok 1953

Tento rok začalo mužstvo sezónu hrát na novém travnatém hřišti na Topolčanské ulici, kde byly již postaveny dřevěné šatny za spodní brankou. Největšího vítězství v tomto roce bylo dosaženo v utkání se Spartakem Lutíin II v poměru 13:0. Organizovanou soutěž v kopané začalo v tomto roce i mužstvo žáků. Dorostenci začínají hrát v organizované soutěži na podzim roku 1954. V tomto ročníku naši dorostenci vyhráli svoji skupinu, když v celé soutěži ztratili jen 1 bod za remízu na hřišti MŽ Olomouc 0:0.

Až do roku 1962 byly výsledky mužstva dospělých dorostenců i žáků průměrné, mužstva se umísťovala v polovině tabulek. V tomto období se měnilo zejména složení výboru a bylo přikročeno k výstavbě šaten. V sezóně 1962/63 muži vyhráli svou skupinu a postoupili do III.třídy. Na podzim 1964 mužstvo vedlo v polovině soutěže svou skupinu. Bohužel v roce 1965 bylo mužstvo oslabeno o 2 klíčové hráče, což se projevilo slabší výkonností a sestupem na jeden rok do IV.třídy.

V roce 1966 byl opět vybojován postup do III.třídy. V tomto roce již nové šatny a zastřešený sál sloužily svému účelu. O výstavbu se postarali členové odpracováním více než 1570 brigádnických hodin. V dalším roce byly dokončeny úpravy šaten. V letních měsících byl na hřišti uspořádán I.letní karneval s hojnou účastí lidí.

Za jednu z nejúspěšnějších sezón do té doby lze považovat rok 1969, kdy mužstvo obsadilo ve III.třídy druhé místo, dorost čtvrté místo a žáci čtvrté místo. V roce 1972 bylo zrušeno družstvo dorostenců z důvodu malého počtu hráčů a rovněž z finančních důvodů.

Další úspěšné období kopané začíná v roce 1978, kdy mužstvo s náskokem 8 bodů vyhrálo IV.třídu. Od té doby stoupalo v dalším období do vyšších soutěží. V roce 1980 započala rekonstrukce a nadstavba šaten, rovněž započala výstavba tenisového hřiště.

Rok 1981 byl rokem 30.výročí založení oddílu kopané. V dopoledních hodinách 1.srpna proběhla slavnostní členská schůze, odpoledne pak se na hřišti uskutečnil zápas TJ Sokol Hněvotín versus Internacionálové Slavie Praha s výsledkem 1:1, na pokutové kopy 3:2 pro Hněvotín. Slavnostní výkop tohoto historického utkání provedl legendární střelec Pepi Bican.

V roce 1985 má oddíl největší členskou základnu a to 165 osob. V areálu hřiště se uskutečnila místní spartakiáda se čtyřmi skladbami. Družstvo mužů skončilo na druhém místě III.třídy. V tomto roce se vyřešil nedostatek vody pro šatny vykopáním nové studny vedle tenisového kurtu, rovněž byla provedena venkovní fasáda šaten a vybudována zděná udírna.